Shrinkopolis - recenze z pohledu sólohraní

Když se mi od vydavatelství TLAMA games dostala do rukou tato horká novinka českého autora Ondřeje Sekaniny, nic moc bližšího jsem o ní nevěděla. Pokud jste na tom podobně, pojďte se společně podívat na to, jak se hra v sólu hraje a zda stojí za vyzkoušení.

Počet hráčů: 1-4

Věk: 10+

Příprava: 2 minuty

Sólohra: 20-30 minut

Ve hře Shrinkopolis se ocitnete ve světě, kde se vlivem nehody ve vědecké laboratoři všichni lidé zmenšili do miniaturní velikosti. Budete pomocí přikládání karet budovat vlastní čtvrť města uprostřed obrovského obýváku.

Karty se budete snažit co nejlépe propojit spoji, aby vám přinesly cenné zdroje a také spokojenost vašich spoluobčanů v podobě srdíček vítězných bodů.

Komponenty

V menší krabici najdete česká a anglická pravidla a oboustranné cz/eng desky hráče, jinak jsou komponenty jazykově nezávislé.

Hra obsahuje kostky, kterými ale nebudete házet, slouží pouze jako počitadla zdrojů. Pomocí destiček nástrojů (nůžky, lepidlo, štětec), ke kterým se v průběhu hry můžete dostat díky vyloženým kartám nástrojů, získáte možnost se zdroji lépe pracovat.

Karty jsou velmi netradičního rozměru, na výšku odpovídají standardní velikosti, ale jsou mnohem užší. Chápu záměr autora snížit velikost prostoru, který ke hraní budete potřebovat (i tak zabírá hra poměrně hodně místa), ale nemožnost karty obalit mě drásá (podobně jako např. v Trailblazers/Průzkumnících, kde jsou karty sice ještě menší, ale též úzké).

Ilustrace na kartách považuji za povedené (na rozdíl od krabice, která se mi nelíbí a přijde mi, že nemá potenciál zaujmout na první dobrou). 

Nejhezčími komponenty ve hře je ale rozhodně pět dřevěných potištěných figurek zvířat. Ta navíc nejsou jen na ozdobu, ale jsou silným herním prvkem, který určitě budete chtít využívat, což považuji za velké plus. Získaná zvířata vám dovolí zkopírovat dokončený spoj protihráče a získat tak cenné zdroje navíc.

Z pohledu sólohraní

V sólo hře budete hrát podobně jako ve 2 hráčích a vaším protivníkem se stane automatizovaný oponent Vertigo. Ten odebírá karty, staví svou čtvrť podle zjednodušených pravidel (vždy do mřížky 3x2) a na konci hry získá body, hru tedy můžete vyhrát nebo prohrát, což je typ sólo módu, který mám nejraději. 

Pravidla pro sólo hru by zasloužila trochu větší péči. Na straně 18 je napsáno, že Vertigo získá z tržiště kartu odměny nejvíce vlevo, což je předpokládám chybně vzhledem k tomu, že na str. 19 je dvakrát uvedeno, že bere kartu nejvíce vpravo. Kromě toho mě zmátla formulace „pokud tam nějaká je“, která neodkazuje na pole nejvíce vpravo ze třech karet, ale celkově na nabídku tržiště. Vertigo tak tedy získá vždy dvě karty z hlavní nabídky protilehlé vůči kartám, které si vyberete vy (jako klíčové pro možnost výhry se mi jeví opravdu pečlivě vybírat karty nejen s ohledem na to, které bych chtěla já, ale které nechci, aby získal Vertigo) a zároveň kartu z tržiště, která je na konci tahu nejvíc vpravo (pokud se vám tedy zázrakem nepodaří vyložit z tržiště všechny tři karty do svého města, což se mi podařilo pouze v jedné partii). Ve spojení s tím, že Vertigo boduje všechny spoje jako dokončené a zvířata stejných druhů tak, jako kdyby sousedila, je poměrně silným oponentem a vy budete muset dobře zvažovat, co vyložit, abyste ideálně též umístili do města více karet v každém tahu.

V sólu se nevyužijí karty rozvržení A (které ve hře více hráčů dávají body tomu, kdo má daného prvku ve své městské čtvrti nejvíce), pouze rozvržení B, které udává podmínku uspořádání karet ve vaší čtvrti, jejíž splnění odmění uvedeným počtem bodů.

Navíc si můžete do hry přidat kampaňový modul, který vás v průběhu pěti misí provede všemi pěti kartami rozvržení B a přidává další podmínku výhry: příslušnou kartu rozvržení B musíte splnit, jinak prohrajete. Některé rozvržení je poměrně snadné splnit, např. mít ve své čtvrti libovolně velké volné místo („okno“) nebo karty orientované buď pouze horizontálně, nebo vertikálně. Poslední karta ale vyžaduje, aby vaše město mělo podobu obdélníku nebo čtverce z alespoň 4 karet na každé straně. Trefit přesně obdélník je náročné, a když už se mi to jednou povedlo, tak na úkor toho, že měl Vertigo více bodů a já tak stejně prohrála.

Pro větší znovuhratelnost sóla bych ocenila, kdyby misí v kampaňovém modulu bylo více (např. by se daly využít karty A s určeným minimálním počtem spojů/figurek za jejich splnění). I tak už mám ve hře ale 11 partií (díky tomu, že není úplně snadné vyhrát), což považuji za dobré.

Závěrem

Shrinkopolis je prvotinou českého autora Ondřeje Sekaniny, která v česko-anglickém vydání právě vychází pod hlavičkou TLAMA games.

Jedná se v podstatě o abstraktní hru, kde téma nehraje roli, mně osobně to ale vůbec nevadí. Herně mě hra příjemně překvapila. Kombinuje tile (card) placement se správou zdrojů. Partii máte odehranou do půl hodinky, což považuji za výhodu. A díky potištěným meeplům zvířat hra hezky vypadá. Jen si připravte více místa na stole.

V sólu budete hrát proti automatickému protihráči. Musíte vhodně využívat zvířata a nástroje a dobře plánovat, aby se vám podařilo řetězit vykládání karet (a mít také štěstí na karty, které do nabídky přijdou), abyste měli možnost Vertiga porazit. Do hry navíc můžete přidat další podmínku výhry/prohry pomocí kampaňového modulu.

V sólo pravidlech je pár nejasností, takže kdo čtete jen závěr, koukněte do textu výše, ať si hru v klidu užijete od první partie. Pokud máte rádi abstraktní puzzle, tak Shrinkopolis stojí za vyzkoušení.

 

Za poskytnutí hry na recenzi děkuji vydavatelství TLAMA games.

 

Shrinkopolis

Autor: Ondřej Sekanina

Ilustrátor: Artblock

Vydavatel: TLAMA games

Čeština: ano, cz/eng vydání