Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem abstraktní

Zasnění - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Zakreslovačky mám pro sólohraní moc ráda, takže jsem s radostí využila možnost vyzkoušet tuhle pohodově vypadající novinku od TLAMA games. Pojďme se na ni podívat blíž.

Shrinkopolis - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Když se mi od vydavatelství TLAMA games dostala do rukou tato horká novinka českého autora Ondřeje Sekaniny, nic moc bližšího jsem o ní nevěděla. Pokud jste na tom podobně, pojďte se společně podívat na to, jak se hra v sólu hraje a zda stojí za vyzkoušení.

Teserakt - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Sci-fi tematika ve hrách stále není něčím, po čem bych okamžitě skočila. Nicméně fakt, že se jedná o kooperativní hru, a spousta krásných kostek mě nakonec nalákala k vyzkoušení. Jak hra v sólu funguje?

Ekosystém - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Po zvířátkovém Ekosystému jsem koukala už dlouho, takže když jsem zjistila, že česká verze obsahuje sólo mód, nebylo už nad čím váhat. Funguje hra i v jednom hráči?

Aqua: Život v oceánech - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Hra Aqua: Biodiversity in the Oceans mě zaujala hned, jak jsem objevila její existenci. Pro krásně vypadající abstraktní hry s přírodní tematikou mám slabost. Dokázala se zařadit po bok mé oblíbené Kaskádie, nebo jí nesahá ani po kotníky?

Café - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Malých her ke kávě není nikdy dost a ještě když je to hra o kávě, nedá se jí říct ne. Takže když mě oslovilo nové české vydavatelství Bohemian Games, jestli bych se na jejich první lokalizaci podívala z pohledu sólohraní, hned jsem souhlasila. Jak se tedy hra hraje a stojí za to ji vyzkoušet?

Pobřežní hlídka - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Hra Beacon Patrol se těší mezi zahraničními sólohráči poměrně velké oblibě, takže jsem po oznámení českého vydání od Mindoku měla jasno, že ji musím vyzkoušet. Stojí opravdu za to?

Dary lesa - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Citrusy se již dlouhou dobu drží jako moje nejoblíbenější mini sólovka, takže na poslední díl trilogie jsem se velmi těšila. Dostály Dary lesa kvalit předchozího titulu série?

Krajina zvířat - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Nádherně vypadající abstraktní hra s přírodně zvířecí tématikou? To jsem nemohla nevyzkoušet! Jak se mi líbila a jak obstála ve srovnání s mou oblíbenou Kaskádií?

Krajiny Kaskádie - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Kaskádie je jednou z mých nejoblíbenějších relaxačních her a mou nejhranější hrou vůbec. Byla jsem velmi zvědavá, co nového Krajiny přinesou, ale zároveň jsem se obávala, jestli se hra nestane zbytečně komplikovanou a překombinovanou. Pokud si kladete podobné otázky, pojďte se společně na rozšíření podívat blíže. 

Korál - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Hry s krásnými komponenty a přírodní tématikou mě vždy lákají k bližšímu prozkoumání, takže když se mi naskytla příležitost vyzkoušet si Korál, hned jsem se jí chytila. Jak se v sólu hraje? A má smysl se po něm pro sólohraní podívat?

Azul - sólo varianta

Obrázek
Jedním z velmi častých dotazů, se kterými přicházejí začínající sólohráči, je, jestli se dá Azul nějak hrát sólo, a nebo jakou podobnou hru ale se sólo módem si pořídit. Díky nové mini verzi se základní Azul zabydlel i u mě doma (měla jsem donedávna jenom Letohrádek), a tak jsem se rozhodla svoji odpověď na tuhle otázku trochu víc rozvést v dnešním článku.

Pokojovky - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Jakmile jsem zjistila, že Flatout Games chystají třetí hru (v originále Verdant) do série Calico/Pelíšek, Cascadia/Kaskádie , bylo mi jasné, že ji budu potřebovat. Série sólo výzev, které zmiňované tituly obsahují, považuji za ideální druh sólo módu pro tento typ abstraktních her a Kaskádie patří mezi moje nejoblíbenější hry vůbec. Dostojí Pokojovky stejné kvality a má smysl je pořizovat, pokud už máte některou z předchozích her trilogie?

Divočina Severní Ameriky - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Krásně ilustrované hry, zejména se zvířecí tematikou mám velmi ráda, takže Keystone: North America mě zaujala již vloni na Kickstarteru. Rozhodla jsem se ale počkat a dobře jsem udělala, protože nám ji teď Mindok přinesl v češtině (a pokud byste toužili po deluxe verzi s malovanými hráčskými deskami a neoprenovou podložkou, můžete si pořídit i tu!). Jak se v sólu hraje? A stačí pořídit standardní verzi?

Akvárko - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
O tom, že draftovací hra může s dobře vymyšleným sólo módem hezky fungovat i ve hře jednoho hráče, mě přesvědčil už It's a Wonderful World (Svět divů), který se rychle zařadil mezi mé nejoblíbenější hry. Takže poté, co se objevilo ke stažení oficiální sólo pro Akvárko, které mě hned po vydání lákalo zajímavým tématem a ilustracemi, nemohla jsem ho nevyzkoušet.

Codex Naturalis vs. Spiknutí: Království Hlubiny

Obrázek
Malé karetky v plechových krabičkách, obě dle obalu pro 2-4 hráče, s oficiálními sólo módy ke stažení od původního vydavatele obou her, francouzského vydavatelství Bombyx. Má smysl je v sólu zkoušet? A kterou vybrat?

Verdant - chystaná novinka

Obrázek
V průběhu března jsme se dočkali hned několika zajímavých oznámení od českých vydavatelů. Největší radost mi udělal MINDOK tím, že potvrdil, že po úspěchu Pelíšku a Kaskádie (které mám obě moc ráda) nám v češtině přinese i třetí hru ze série, kterou Flatout Games chystají - Verdant (český název ještě nebyl oznámen).

Petrichor - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Moje první a zatím jediná Mačka vo vreci od Ihryska. Hra mě zaujala svým vizuálem už když chodila v mačkách dalším lidem, a tak jsem si na ní i tak trochu myslela. Po prolistování pravidel se mi do ní ale moc nechtělo a uběhlo půl roku, než jsem se odhodlala ji rozehrát. Tak se pojďme podívat, jestli to stálo za to.

Arkham Noir: Case #1 - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Už delší dobu jsem chtěla vyzkoušet nějakou hru s tematikou Lovecraftových příběhů. A protože teď nejvíc dostávám na stůl menší a kratší kousky, tahle čistě sólo karetka se zdála být dobrou volbou…    

Nova luna - recenze z pohledu sólohraní

Obrázek
Kolem téhle abstraktky jsem dlouho procházela bez povšimnutí. Sice mám ráda některé jiné hry od Uwe Rosenberga (třeba Cavernu a Indian Summer), ale tady mě nelákal vizuál, téma ani komponenty. Protože ale abstraktní hry mám ráda a Nova luna je hráči dobře hodnocena, řekla jsem si, že se jí přece jenom musím podívat na zoubek. Jak to dopadlo?