SÓLOáza

Hry od Bad Comet Games mě vždycky hned na první dobrou zaujmou svým vizuálem. Zatímco Divoká Serengeti byla pro mě herně zklamáním, Divoká Amazonie mě moc bavila. Podivuhodná stvoření kombinují mé oblíbené herní mechanismy workerplacement a tableau building, takže měla slušně našlápnuto k tomu, stát se jednou z mých oblíbených her. Jak to dopadlo?

Tahle sólo legacy karetka je mojí letos nejhranější hrou, takže jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít nová rozšíření. Stálo za to se s nimi ke hře vrátit?

Na křídlech i Na křídlech draků patří mezi mé velmi oblíbené hry, takže přestože ryby mě nijak zvlášť neberou, zajímalo mě, co nového přinese do série Na ploutvích. Vzhledem k tomu, že hra byla propagována jako přístupnější a jednodušší, nebyla jsem si jistá, zda bude dostatečně zábavná i v sólu. Protože ale sólo módy od Automa Factory mám obecně velmi ráda, rozhodla jsem se to vyzkoušet.

Kdo mě sleduje už delší dobu, určitě ví, že původní Divukraj stále patří mezi mé nejoblíbenější hry vůbec. Dálavu jsem po vydání vzhledem k absenci sólo módu v české verzi úspěšně ignorovala. Nicméně REXhrám se nedávno podařilo přinést doplňující balíček se Sólo rozšířením, a to už jsem nemohla nevyzkoušet. Zajímalo mě, jak si toto sólo bude stát v porovnání s Břitvou a zejména se Soumračnicí z rozšíření Mlžný les, které jsem recenzovala nedávno . Jste také zvědaví?

Tuhle malou karetku jsem zprvu přehlížela, protože příběhové hry hraju spíš výjimečně. Zaujalo mě, když ji někteří začali srovnávat se hrou Králův odkaz, kterou jsem si velmi oblíbila, a přišlo mi, že nemohou mít příliš společného. Když se mi naskytla příležitost, ráda jsem ji využila a Trosečníka zahrála. Jaké jsou mé dojmy?

Království Valerie je u nás doma oblíbenou hrou, protože baví mě i syna. Přestože jsem zkoušela i původní sólo, lepší mi hra přijde ve více hráčích. Rozšíření slibující koop kampaň bývají ale obvykle dobrou volbou pro sólohraní, takže jsem se rozhodla vyzkoušet, co Přívrženci temnoty přinášejí.

Hra Divukraj je moje srdcovka. Bavila mě i v původním sólu proti Břitvovi, které ale má trochu své mouchy, takže jsem se velmi těšila, co přinese do hry Soumračnice. Pojďme se na to podívat blíže.

Středně náročné euro s krásnými ilustracemi a zajímavým tématem a ještě od českého autora? To jsem samozřejmě nemohla minout. Jak se Galileo v sólu hraje a jestli stojí za vyzkoušení, se dozvíte na následujících řádcích.

Sci-fi tematika ve hrách stále není něčím, po čem bych okamžitě skočila. Nicméně fakt, že se jedná o kooperativní hru, a spousta krásných kostek mě nakonec nalákala k vyzkoušení. Jak hra v sólu funguje?

Kingdom Legacy mě zaujalo ještě předtím, než Mindok oznámil české vydání. Dokonce jsem si pořídila i anglickou verzi, nakonec jsem se ale k zahrání dostala až s českou krabičkou. Stojí za to, abyste si ji pořídili i vy?

Duchy ostrova jsem si pořídila již ve chvíli jejich českého vydání, ale stále je nemám příliš nahrané, takže jsem si říkala, že Obzory by mohly být to pravé, jak se do hry více ponořit. V čem se od velké krabice liší a komu bych je doporučila?

Mám velmi ráda Kartografy a baví mě i Hrdina v kostce, takže na novou hru z téhož světa jsem byla velmi zvědavá. Jak si stojí v porovnání s těmito tituly z hlediska sólohraní?

Po zvířátkovém Ekosystému jsem koukala už dlouho, takže když jsem zjistila, že česká verze obsahuje sólo mód, nebylo už nad čím váhat. Funguje hra i v jednom hráči?

Hra Aqua: Biodiversity in the Oceans mě zaujala hned, jak jsem objevila její existenci. Pro krásně vypadající abstraktní hry s přírodní tematikou mám slabost. Dokázala se zařadit po bok mé oblíbené Kaskádie, nebo jí nesahá ani po kotníky?

Zakreslovací hry mám ráda a Příští stanice Londýn je moc fajn, takže mě zajímalo, co nového přinese Paříž a jestli stojí za to mít obě. Jak to dopadlo?

Malých her ke kávě není nikdy dost a ještě když je to hra o kávě, nedá se jí říct ne. Takže když mě oslovilo nové české vydavatelství Bohemian Games, jestli bych se na jejich první lokalizaci podívala z pohledu sólohraní, hned jsem souhlasila. Jak se tedy hra hraje a stojí za to ji vyzkoušet?

Hra Beacon Patrol se těší mezi zahraničními sólohráči poměrně velké oblibě, takže jsem po oznámení českého vydání od Mindoku měla jasno, že ji musím vyzkoušet. Stojí opravdu za to?

Citrusy se již dlouhou dobu drží jako moje nejoblíbenější mini sólovka, takže na poslední díl trilogie jsem se velmi těšila. Dostály Dary lesa kvalit předchozího titulu série?

Už dlouho jsem si tuto legendární sólovku Friedemanna Friese z roku 2011 chtěla vyzkoušet, vždycky jsem ale na našem trhu narazila jen na německou verzi hry. Teď se mi přání splnilo díky Tlama Games, kteří se rozhodli hře věřit natolik, že ji vydali v české lokalizaci. Stojí opravdu za pořízení? Nebo je hraní natolik frustrující (jak se často píše), že je lepší to rovnou vzdát? 

Naturopolis mě jakožto pokračovatel Velkoměsta s pro mě milejším tématem i barevností zaujal už na Kickstarteru. Jak už to tak ale u her od Button Shy Games bývá, vzhledem k vysoké ceně dopravy se od nás bohužel vůbec nevyplatí jejich tituly podporovat. O to víc mě potěšilo, když REXhry oznámily vydání v češtině. Jak se Velkopark od Velkoměsta liší a která z her se mi líbí víc?