SÓLOáza

Mini her není nikdy dost, takže když mi byla od TLAMA games nabídnuta tahle malá krabička, souhlasila jsem, že ji ráda vyzkouším. Zařadila se po bok oblíbených Citrusů a Velkoparku, nebo jim nesahá ani po kotníky?

Velká strategická euro hra s tematikou roztomilých lesních zvířátek? Kdo mě sleduje delší dobu, jistě už tuší, že tohle prostě musela být jedna z mých nejočekávanějších her. Jak ale funguje v sólu?

Zatímco původní hře Dorfromantik jsem se dlouhou dobu vyhýbala kvůli ne úplně líbivému vizuálu, Sakura je na pohled krásná, a tak bylo jasné, že ji musím hned vyzkoušet. Zamilovala jsem si ji i herně stejně jako původní hru?

Svět Gloomhavenu mě vždy velmi lákal, na obří kampaně ale nemám obvykle čas a prostor. Proto, když se objevila tato kapesní sólovka, vzala jsem to jako ideální příležitost do tohoto univerza nahlédnout. Byl to ale správný krok?

Jak už jsem psala v  recenzi na Podivuhodná svoření, hry od původního vydavatele Bad Comet mě vždycky zaujmou svým vizuálem, ale ne všechny byly tím pravým pro mě i herně. Podivuhodná stvoření ovšem předčila má očekávání (v pozitivním slova smyslu), takže jsem se velmi těšila, co přinese Pod hladinou. Pojďme se na to společně podívat.

Vinohrad je jednou z mých dlouhodobě nejoblíbenějších her. To, že se po Kolem světa dočkáme ještě dalšího rozšíření, jsem nečekala, ale příjemně mě to překvapilo. Pojďme se tedy podívat, co nového přináší a jestli stojí za to.

Vzhledem k tomu, že mám ráda karetní hry se zvířecí tematikou i hry Tomáše Holka, jakmile jsem zjistila, že Jezírko obsahuje sólo mód, musela jsem ho vyzkoušet. Stojí hra v módu pro jednoho hráče za to?

Téma hororu jde mimo mě, takže jsem dlouho této sólovce odolávala. Protože je ale mezi sólohráči opravdu oblíbená (vloni např. vyhrála Trolí palec v kategorii Hra pro jednoho), když se naskytla příležitost si hru vyzkoušet, šla jsem do toho. Je téma zásadní, nebo si Poslední holku může užít i ten, kdo hororovým filmům neholduje?

Zatímco Galileo Galilei i Seti mají sólo mód součástí základní hry, Čajovou zahradu jako jedinou z první trojice her talentovaného českého autora Tomáše Holka nebylo možné hrát v jednom hráči. To se však změnilo s příchodem rozšíření Puerh. Jak tento přidaný sólo mód funguje? 

Zakreslovačky mám pro sólohraní moc ráda, takže jsem s radostí využila možnost vyzkoušet tuhle pohodově vypadající novinku od TLAMA games. Pojďme se na ni podívat blíž.

Mini sólovky Orchard, Citrusy a Dary lesa patří mezi mé velmi oblíbené, takže ač tady se jedná o hru jiného autora a na zcela jiném herním principu, byla jsem velmi zvědavá, co tahle další malá krabička od stejného původního vydavatele Sideroom Games přináší. Vzhledem k tomu, že anglická verze se poměrně špatně sháněla, jsem ráda, že jsem se ke hře nakonec dostala díky českému vydání od TLAMA games.

Hru Archa Nova mám moc ráda, ale vzhledem k tomu, že je to velká a delší hra, tak ji málokdy dostanu na stůl. Archa Eden slibuje možnost postavit si svou zoo podstatně rychleji, takže jsem se velmi těšila, až ji vyzkouším. Funguje i v sólu?

Zakreslovačky mám ráda, ale tile placement ještě o něco více, takže na Railroad Tiles jsem se velmi těšila. Jak funguje v sólu a v čem se liší od původní hry?

Po kávě tu máme od Bohemian Games další lahůdku a tou jsou olivy. Ačkoliv se jedná o hru stejných autorů jako zmiňované Café, herně jsou překvapivě odlišné. Pojďme se tedy podívat blíž, jak se v sólu hraje.

Když se mi od vydavatelství TLAMA games dostala do rukou tato horká novinka českého autora Ondřeje Sekaniny, nic moc bližšího jsem o ní nevěděla. Pokud jste na tom podobně, pojďte se společně podívat na to, jak se hra v sólu hraje a zda stojí za vyzkoušení.

Vinohrad se stále řadí k mým nejoblíbenějším hrám a Toskánsko dokázalo už tak skvělou hru ještě hodně vylepšit, takže mě velmi zajímalo, kam ho dokáže posunout kooperativní rozšíření Kolem světa. A zejména to, jestli bude opět fungovat i v sólu.

Hry od Bad Comet Games mě vždycky hned na první dobrou zaujmou svým vizuálem. Zatímco Divoká Serengeti byla pro mě herně zklamáním, Divoká Amazonie mě moc bavila. Podivuhodná stvoření kombinují mé oblíbené herní mechanismy workerplacement a tableau building, takže měla slušně našlápnuto k tomu, stát se jednou z mých oblíbených her. Jak to dopadlo?

Tahle sólo legacy karetka je mojí letos nejhranější hrou, takže jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít nová rozšíření. Stálo za to se s nimi ke hře vrátit?

Na křídlech i Na křídlech draků patří mezi mé velmi oblíbené hry, takže přestože ryby mě nijak zvlášť neberou, zajímalo mě, co nového přinese do série Na ploutvích. Vzhledem k tomu, že hra byla propagována jako přístupnější a jednodušší, nebyla jsem si jistá, zda bude dostatečně zábavná i v sólu. Protože ale sólo módy od Automa Factory mám obecně velmi ráda, rozhodla jsem se to vyzkoušet.

Kdo mě sleduje už delší dobu, určitě ví, že původní Divukraj stále patří mezi mé nejoblíbenější hry vůbec. Dálavu jsem po vydání vzhledem k absenci sólo módu v české verzi úspěšně ignorovala. Nicméně REXhrám se nedávno podařilo přinést doplňující balíček se Sólo rozšířením, a to už jsem nemohla nevyzkoušet. Zajímalo mě, jak si toto sólo bude stát v porovnání s Břitvou a zejména se Soumračnicí z rozšíření Mlžný les, které jsem recenzovala nedávno . Jste také zvědaví?